ZPĚT NA VRCHOL SIL

Miloš Barna, lékař ortopedie, rehabilitace a sportovní medicíny, jehož jméno je spojeno s péčí o české olympioniky, na své klinice BARNA MEDICAL pomáhá nejen vrcholovým sportovcům a nadaným sportujícím dětem, ale cílí také na všechny co si chtějí uchovat zdraví a kondici, nebo podpořit svou imunitu.

Vybudoval jste svou kliniku doslova od nuly a před lety začínal jen s několika kolegy. Povězte nám více k její historii a současnosti?
Jako lékař ortopedie, rehabilitace a sportovní medicíny jsem ukončil v roce 2008 svou práci ve Fakultní nemocnici v Motole, kde jsem pracoval od roku 1994 na 2. lékařské fakultě na   ortopedii a Klinice rehabilitace. Ovšem v roce 2008 jsem se rozhodl, že zkusím jít směrem, kde se budu realizovat plně podle svých představ. Podařilo se mi získat úvazky rehabilitace a fyzioterapie od pojišťovny, a tak jsme se začali věnovat naplno své odborné práci a budovat kliniku. Začínali jsme na Praze 6 a počátkem léta 2017 jsme se přestěhovali do větších prostor, kde sídlíme dodnes a máme k dispozici zhruba dva tisíce metrů čtverečních. Najdete nás na Praze 3 v ulici Pod Krejcárkem. K dnešnímu dni mám v týmu celkem třicet pět zaměstnanců, z toho šest lékařů, dvacet dva fyzioterapeutů, asi pět lymfodrenážistů a zbylí lidé tvoří personál, který obstarává recepci, nebo je přímo v managementu kliniky.

Jaká je klientela vaší kliniky a co vše můžete nabídnout?  
Podařilo se mi za ta léta vybudovat velmi dobře fungující kliniku, kde jsme dnes schopni zabezpečit péči od diagnostiky až po operace pohybového aparátu. Jedná se většinou o ortopedické pacienty po úrazech, nebo operacích.  Nemalou skupinu tvoří také neurologičtí pacienti a nejčastějšími problémy jsou výhřezy plotének, bolesti zad, různé neuropatie poškozeného, postiženého nervu po úrazech, nebo po operacích. To jsou asi dvě třetiny pacientů a ta zbylá jedna třetina našich klientů jsou sportovci, které nejčastěji trápí natržené svaly, záněty a podobně. Na klinice máme také speciální diagnostiku pro mladé sportovce, kteří se ještě vyvíjejí. Sledujeme jejich motorický vývoj v kombinaci se sledováním biologického kalendářního věku. Spolupracujeme zároveň s Fakultou tělesné výchovy a sportu a s řadou sportovních klubů a jejich trenéry. A na základě těchto interakcí hledáme jak slabé, tak i silné stránky těchto mladých sportovců, abychom jim mohli pomoci vytvořit správnou prevenci a předcházeli tak zbytečným poraněním.

Pokud mluvíte o mladých sportovcích, jedná se především o děti. Jaké jsou vaše diagnostické metody? A o jak staré děti se jedná?
Dnes jsme schopni rychlou diagnostikou monitorovat stav pacienta od tří, čtyř let věku, ale většinou s tím začínáme v předškolním až školním věku, tedy věku šest a sedmi let. Máme speciální diagnostický přístroj, který se jmenuje 3D Spine, kde najednou sledujeme vývoj a postavení nohy spolu s vývojem a postavením páteře. Není to škodlivé, jsou to speciální termovizní a infračervené kamery, které nahrazují rentgenový snímek celé páteře. Výhodou je, že se toto vyšetření dá libovolně často opakovat, protože tím neškodíme organismu. U této metody je krásně, objektivně vidět propojení toho, jak dítě stojí, jaké má postavení nožiček, jaké má postavení pánve, lopatek a krční páteře. Jsou tam vidět rotace, můžeme posoudit vývoj páteře z hlediska skoliózy. Tohle je obrovská pomoc nejen pro děti, které sportují. V dnešní době kvůli minimalizaci sportovních aktivit a přemíře sezení u počítače vzniká u dětí velký problém, čím dál tím častěji pozorujeme vadné držení těla.

S jakými dalšími diagnostickými metodami ještě pracujete? 
Zajímavá je například speciální metoda, které se říká CC25. Jde o dvacet pět speciálních testů na mobilitu, flexibilitu a stabilitu u dětí, protože to je dnes velký problém. Děti mají hrozně zkrácené svaly, nevyvíjí se jim páteř a tělo, tak jak by to správně mělo být. A na základě těchto speciálních testů jsme schopni cíleně připravit portfolio čtyř a půl tisíce cviků, které dokážeme nahrát do telefonu jak pro rodiče, tak i pro ty malé pacienty. Máme pro tyto cviky tři úrovně obtížnosti z hlediska mobility, flexibility, stability a tímto jim dovedeme pomoci v období jejich vývoje. Pomoci jak samotným dětem, tak rodičům, tak kondičním trenérům.
A kdo chce jít cíleně dále, tak může využít ještě posturograf. To jsou speciální kamery kombinované s počítačovým systémem. Díky tomu jsme schopni nejen ve stoje, ale i za chůze a za běhu sledovat například jak člověk našlapuje, jaké má postavení kolen a upravit to hned v začátcích, můžeme pomoci optimalizovat běh a další aktivity, které potřebují korekci. V případě zranění, úrazů kotníků, zlomenin dolních končetin, natržení svalů, máme ještě speciální Kineo systém což jsou speciální kladkové přístroje, které jsou velmi citlivé. Díky nim dokážeme změřit poměr například přední a zadní skupiny svalů stehen, srovnat levou a pravou nohu a udělat speciální typy kontrakcí v tom běžném sportu, jako je excentrická, koncentrická a izometrická kontrakce a tím pomoci optimalizovat návrat do plné zátěže. Dejme tomu, že si někdo natrhne sval, nebo má zlomeninu, tak automaticky po dvou až třech týdnech ztratí deset až patnáct procent síly. My jsme schopni optimalizovat návrat, aby se to do takové míry nestalo, aby ten poměr byl maximálně do deseti procent. Máme ještě speciální termokamery, kterými sportovce sledujeme v průběhu roku, přibližně pětkrát až šestkrát ročně. Na těchto termokamerách vidíme propojení různých svalů a když je někde problém, nebo přetížení hned to poznáme, protože vykazují jinou teplotu.

To je pro sportovce i jejich trenéry určitě velkým přínosem, dozvědět se přesně kde je problém. . . 
Ano, je důležité věnovat čas prevenci a pracovat na těch svalech, které jsou oslabené, nebo zkrácené.  Dokážeme vše správně s rodiči a trenéry nastavit a optimalizovat vývoj, návrat po úrazu, nebo nastavení sportovních aktivit a tréningů komplexně.
Je zde ovšem problém, protože se toho trenéři stále trochu bojí. Nedovedu si vysvětlit proč. Možná mají obavu, že najdeme chyby, že něco dělají špatně. Ale já chtěl zdůraznit, že to je pomoc pro nás pro všechny, že to není o tom, abychom hledali chyby, které dělají, ale abychom našli ty nejvhodnější, nejlepší možnosti, jak pomoci těm sportovcům. A nejen jim, ale i dětem a lidem, kteří nesportují.

Zmínil jste i „nesportovce“. S čím jim ještě dokážete pomoci kromě toho co jsme již zmínili? 
V povědomí stále je, že se na naší klinice věnujeme jen vrcholovým sportovcům, ale není to pravda, protože spousta lidí, kteří nesportují, pak ve třiceti, pětatřiceti, pětačtyřiceti chtějí hubnout, chtějí pro sebe něco dělat. A tam vidím velké riziko, protože chtějí začít, ale nevědí jak, netuší, v jakém je jejich tělo stavu, v jaké jsou zdravotní kondici. Dnes je například velká móda půlmaratonů a maratonů. Ale tím, že ti lidé nevědí pořádně, jak správně běhat, nevědí, kde mají svá slabá místa, nevědí jak na chození a běh. My těm lidem dokážeme hodně pomoci, nasměrovat je, zkorigovat slabá místa, aby jejich snaha měla smysl, aby si naopak neublížili.

Dokážete poradit také s výběrem vhodného sportu? 
Sport přímo nevybíráme, ale u těch lidí, kteří třeba chtějí začít sportovat a už měli nějaký zdravotní problém, úraz nebo operaci, nebo naopak vědí, že mají ploché nohy, problém s kolenem, jsou po operaci, mají plastiku vazu. A právě u těchto lidí je hodně důležité, poradit jim jak, kdy, jak často a co všechno udělat proto, aby tělo nezničili, aby ten efekt při sportování nebyl opačný. Stává se, že často člověk bez odborného vedení začne sportovat, nebo hubnout, ale nakonec si zničí zdraví víc, než kdyby nic nedělal.

A jak je to nákladné, když k vám na kliniku chodí například mladý nadějný sportovec? 
V první řadě musím říct, že mě ta práce baví a chci, aby naše klinika měla dobré jméno. Spoluprací s trenéry a sportovci sbíráme zkušenosti. Děláme to už asi pět let, takže se snažíme navázat spolupráci nejen s rodiči těch dětí, ale i s kluby. Děláme první vyšetření jen na pojišťovnu s tím, že ten pacient nedoplácí a po půl roce, když je spokojený, tak může pokračovat dál. Cenové relace se pohybují od tří do pěti tisíc u komplexních služeb. Ovšem snažíme se jak klubům, tak rodičům a jejich dětem pomoci s testováním, konzultacemi a probrat s nimi výsledky vyšetření, aby se na základě toho rozhodli, jestli budou chtít pokračovat a budou se tomu věnovat podrobněji. 
Většina lidí pokračovat chce. Když už se člověk totiž věnuje nějakému sportu, je si vědom toho, že má nějaká slabá místa a ví, že mu ten sport může ublížit. Lidé se dozvědí, že jim můžeme pomoci dosáhnout lepších výsledků s menším rizikem

Zaujaly mě také léčebné procedury, které poskytujete svým klientům. Konkrétně rázová vlna... 
Musím říct, že jsem na to hrdý, protože dnes takové komplexní přístrojové vybavení jako máme my, u nás nemá nikdo. Není to jen o tom, že máme těch přístrojů hodně, ale ta zařízení jsem osobně vybíral, jezdil jsem po světě, zajímal se o celou tu složitou problematiku. Všechno vychází z mechanismu hojení a mechanismu zánětu.
Zánět neznamená nic špatného. Lidé mají podvědomě uložené, že zánět je potřeba zastavit, a spousta doktorů se k tomu také takto chová, nasadí léky proti zánětu, kortikoidy a tak dále. My se zde na klinice snažíme zánět optimalizovat. Když je to stav po úrazu nebo operaci, tak si organismus musí projít zánětem. A ty přístroje reagují na jednotlivé fáze zánětu. První fáze je, když se vám něco stane, nějaký úraz, například si poraníte kotník. Spousta lidí ví, že když si podvrtnou kotník, tak potřebují zastavit rozsah toho poranění, to znamená led, bandáž, elevace, klid. A k tomu já ještě používám ruční lymfodrenáž, přístrojovou lymfodrenáž, oscilaci, Sirio, Tekar  to jsou speciální přístroje, které uvolňují napětí svalů. Snažíme se zamezit tomu, aby rozsah poranění byl velký. A naopak ve druhé fázi, když už tam není otok, tak se snažíme o to, abychom tu oblast maximálně prokrvili. Pokud to mám k něčemu přirovnat, tak k tomu, když se něco rozbije. Nejdříve potřebujete uklidit a potom podpořit novou výstavbu. Snažíme se podpořit výstavbu nové tkáně, a to právě zlepšením mikrocirkulace. Výstavba a stimulace těch okolních buněk ať už je to chrupavka nebo okolní tkáně. A ve třetí fázi přicházejí měření plus ty přístroje jako Immove, antigravitační pás k odlehčení.
A naopak, když pracujeme s chronickými záněty, kdy to tělo už nestíhá, tak tomu se říká teorie ledovce. Když se vám například udělá zánět achilovky a budete běhat, budete mít dobrou regeneraci, k tomu dobré boty a nepřetížíte ji, tak bude v pořádku. Ale když se to přetíží, člověk je nemocný, vezme si nové boty a někdo mu do té nemoci dá obrovsky náročný trénink, tak se udělají mikro traumata, a to tělo to potom nestíhá a člověk se začne pohybovat v začarovaném kruhu.  A u těchto stádií už se nedá pracovat s běžnými postupy jako je klid, masti a léky, naopak musíte vyvolat hojící proces obrany a na to je vhodná právě ta fokusová rázová vlna, kryoshoková terapie, indukční terapie, superindukce. Takže to máme postaveno tak, abychom mohli co nejvíce pomoci procesu hojení a zlepšení stavu. Dnes si už bez těchto velmi sofistikovaných zařízení neumím léčbu představit. Jsou fyzioterapeuti, kteří léčbu provádějí jen rukama a chápu to, jsou jistě šikovní, ale nikdy to nemohou takto zvládnout, jako to dokážeme my s tímto špičkovým vybavením. K tomu máme diagnostický ultrazvuk a další vybavení. A můžeme sledovat vývoj hojení.
Ultrazvuk je pro mě hodně důležitá diagnostika, dozvídám se hodně o svalu, povrchních tkáních, jak se to vstřebává, jak je to velké a tak dále. Takže u nás jde o kombinaci těchto velice vyspělých přístrojů s dobrou diagnostikou. Dnes si nedokážu představit, že bych bez toho ve své praxi fungoval.
Snažím se sledovat trh a nové technologie, absolvuji nové kurzy a snažím se, aby všichni fyzioterapeuti u nás měli vysokou úroveň. Jednotlivé skupinky fyzioterapeutů se navíc specializují na určité téma například jedna skupina se zabývá natrženými svaly, další záněty a podobně. Jedna skupinka víc ramenem, druhá víc kolenem, třetí se více specializuje na děti, další se zabývá primárně vývojem nohy. Já své lidi motivuji k tomu, aby sbírali ty nejnovější informace z celého světa, hledali studie, diplomové práce. Sám se samozřejmě neustále snažím navazovat kontakty v cizině s medicínskými pracovišti, které se věnují stejnému oboru a tématům jako my, zvu si odborníky, dělám školení a takto se snažíme udržet maximální úroveň.

Vzdělávání ve své firmě máte velmi dobře a koncepčně postavené. Jakým způsobem motivujete své kolegy?
Je nutné především vytvořit finanční a odborné podmínky. A aby ti lidé mezi sebou spolupracovali, tak máme takový systém spoluúčasti na zisku, aby se sami snažili. Nechci, aby to bylo nastaveno tak, že člověk dostane stejnou odměnu ať už se bude věnovat osmi nebo deseti lidem. Ten systém spoluúčasti na zisku je také nutí k vyššímu a kvalitnějšímu výkonu. Navíc dávám speciální odměnu za speciální věci, například když najdou nějakou zajímavou studii, nebo kvalitní článek. Děláme si takové mini soutěže a za ty také dávám odměny, protože tohle nás velmi posouvá profesně dopředu jako jednotlivce i jako kliniku. Medicína není strnulá, nestojí na místě, takže je nutné hledat tyhle nové směry. A ten, kdo se tomu věnuje, tak má u nás obrovské plus.

Na klinice máte také široké portfolio doplňkových služeb, jako jsou například vitaminové infuze. Povězte nám k nim něco více. . . 
Tyhle služby míří nejen na sportovce ale samozřejmě také na lidi, kteří se sportu primárně nevěnují. Koupil jsem speciální přístroj, když bylo covidové období, skvěle pomáhá řešit postcovidový syndrom. Je to laserová sprcha, indukční terapie, speciální dechové rehabilitace a respirometrie. A v kombinaci právě s těmito jmenovanými věcmi i speciální infuze vitamínu C přináší podporu imunity. Spolupracujeme samozřejmě také s imunology. Obzvláště v tomto zimním období je podporování imunity potřeba, naše terapie přináší úlevu i po prodělaných respiračních onemocněních a pomáhá bojovat s chronickými onemocněními.

Foto-zdroj: archiv BARNA medical