Kde vládnou ženy

Právě takový název neslo poslední letošní klubové setkání Ocenění Českých Podnikatelek v prostorách Siddharta Café v Buddha-Bar Hotel Prague.

Projekt Ocenění Českých Podnikatelek již 10 let sdružuje, inspiruje a také oceňuje české podnikatelky, které svými úspěchy mnohdy překročily hranice svých regionů. „Ocenění Českých Podnikatelek vnímám jako oslavu úsilí, odvahy a přístupu k řešení složitých situací, jako oslavu českého umu a know-how v rukách podnikatelek,“ říká zakladatelka projektu Helena Kohoutová s tím, že v rámci OCP se podařilo vytvořit kvalitní tým odborníků, kteří mohou podnikatelkám pomoci nejen v jejich byznysu. Šanci setkat se s nimi mají mimo jiné právě i na pravidelných klubových setkáních, která jsou plná zajímavých témat.

Nejinak tomu bylo i tentokrát. Problematice rodinných firem a jejich budoucnosti se věnoval Pavel Hroch, regionální ředitel ČSOB. V globálním měřítku generují rodinné firmy drtivou většinu celosvětového HDP. Jsou tedy tím, co reálně hýbe světovou ekonomikou. Pavel Hroch v rámci svého vystoupení upozornil na důležitost řešení budoucnosti rodinných podniků včas. Zároveň však upozornil na to, že na otázku „Předat nebo prodat?“ žádná univerzální správná odpověď neexistuje. Majiteli rodinné firmy se nabízí čtyři možnosti – může zachovat „status quo“ a ve firmě zůstat, předat ji v rámci rodiny, což se však málokdy stoprocentně podaří, předat do rukou profesionálního managementu, nebo s co největším ziskem prodat. Úspěch jednotlivých řešení závisí na připravenosti společností, která je ve většině případů ne zcela dostatečná. „Často se setkáváme s problémem, že v rámci jedné firmy jsou sdruženy různé oblasti jejího podnikání a také majetku – výroba, obchod, nemovitosti i aktiva. Pro jednodušší a úspěšný prodej firmy, nebo její předání, je vždy lepší mít vše oddělené,“ doporučuje Pavel Hroch.

Téma moderních technologií v podnikání na klubovém setkání otevřel Jakub Mádle, marketingový manažer společnosti Microsoft. Ten představil výsledky průzkumu „Moderní, či zaostalé. Kam míří malé a střední firmy?“, který si Microsoft nechal zpracovat v 19 evropských zemích mezi majiteli malých a středních firem Jedním z jeho zjištění byl i pohled českých podnikatelů na svou budoucnost. „Čechy můžeme označit za pragmatické pesimisty, nevidí svou budoucnost nijak zvlášť optimisticky. Důvěru budoucnost svého byznysu má jen 41 % majitelů a zaměstnanců českých firem do 250 zaměstnanců,“ upozorňuje Jakub Mádle. Z mezinárodního srovnání Češi vycházejí jako druzí největší skeptici hned po Řecku (24 %), daleko za sousedními zeměmi, jako je Polsko (73 %), Německo (69 %) či Slovensko (66 %). Tématem, na které se Microsoft v poslední době soustředí, je přístup k digitální transformaci, tedy využití cloudových technologií, které zlepší chod firmy. Jak z průzkumu vyplynulo, pro čtyři české firmy z deseti znamená digitální transformace především přechod z „papíru“ na digitální formy práce (39 %).  „Dobrou zprávou je, že téměř polovina (46 %) respondentů si pod digitální transformací představí automatizaci základních oblastí – tedy procesu řízení vztahů se zákazníky, aplikací či služeb pro finance, účetnictví a sledování skladových zásob či nástroje pro analýzu obchodních a tržních dat. To je na úrovni evropského průměru,“ doplňuje Jakub Mádle.

Dlouholetým partnerem Ocenění českých podnikatelek je i Česká pojišťovna, která v letošním roce přichází s tématem finanční gramotnosti. Možnosti, jak mohou podnikatelky na konci roku podpořit například své zaměstnance, představila Šárka Dolanská, krajská ředitelka Praha II. „Můžete myslet nejen na své zaměstnance, ale i na jejich rodiny, například příspěvkem na životní pojištění zaměstnanců. V případě, že se něco stane, pomáháte tak jejich rodinám překonat toto nelehké období,“ říká Šárka Dolanská s tím, že firmám se vyplatí podporovat své klíčové zaměstnance. A ne vždy to musí být přímo formou peněz.

Tématu návratu žen po mateřské dovolené do práce a roli technologií v usnadnění práce matek se dotkla Adriana Dergam, ředitelka korporátní komunikace a udržitelného podnikání společnosti Vodafone. Upozornila zejména na to, že české matky jsou málo zaměstnané (v ČR pracuje jen 40 % matek s dětmi do 6 let), a to ne z důvodu, že by nechtěly pracovat. Podle zjištění Vodafonu se po prvním roce věku dítěte chce 60 % matek vrátit do práce, po druhém to je již 75 % a po třetím roce 96 %. Problém, který však musí řešit, je ten, kam s dětmi, kdo se o ně bude starat. „Výsledkem tak často bývá, že ženy na mateřské začnou podnikat, čímž si vytváří flexibilní prostředí, které potřebují a u svých bývalých zaměstnavatelů nenachází. Firmy tak přichází o cenné zaměstnance, což je škoda,“ upozorňuje Adriana Dergam. Vodafone se snaží tuto flexibilitu ženám zajistit, například částečnými úvazky. „Snažíme se neodříznout maminky a tatínky na mateřské od firmy, stále je bereme jako součást kolektivu a pracovního týmu. A technologie nám v tom pomáhajíi,“ doplňuje s tím, že větší podporu by, například částečným úvazkům a předškolním institucím, měl věnovat i stát.

Tradiční součástí klubových setkání je talkshow. Pozvání tentokrát přijaly čtyři zajímavé a úspěšné ženy – spisovatelka, malířka a cestovatelka, Kateřina Karásková, majitelka společnosti JK KUDLACKOVA JEWELS Jitka Kudláčková, majitelka zámku Loučeň Kateřina Šrámková a majitelka zámku Napajedla Petra Psotková. Dámy se nám mimo jiné svěřily i s tím, jak se dostaly k tomu, co dnes dělají. A mnohdy to byly cesty krkolomné.

Kateřina Karásková se jako malá chtěla stát krasobruslařkou, nakonec však kvůli své lásce k historii vystudovala práva, a to s cílem stát se soudkyní. Osud tomu však chtěl jinak a dnes je hlavně cestovatelkou, která po celém světě mapuje etnika, ve kterých vládnou ženy. „K tomuto projektu mne motivoval můj přítel Simon, který mi před zhruba 14 lety vyprávěl o své návštěvě jednoho etnika v Číně, kde ženy mohly mít tolik milenců, kolik jen chtěly. Zaujalo mne to natolik, že jsem se rozhodla zmapovat po všechny kultury, ve kterých je matriarchát,“ říká Kateřina Karásková s tím, že ve svém „bádání“ se zaměřuje na matrilineární kultury, tedy etnika, ve kterých dědí ženy, přejímá se jméno matky. Ve svém vyprávění Kateřina všem přítomným vyvrátila iluzi o mírumilovných matriarchálních společnostech. Její kniha s názvem „Kde ženy vládnou“ zaznamenala na knižním trhu velký úspěch.

Poměrně brzy měla o svém profesním směřování jasno Jitka Kudláčková, která již od malička chtěla vidět svět krásnější a díky svým šperkům značky JK KUDLACKOVA JEWELS, které mají příběh a duši, se jí daří ho krásnější dělat. Svoji zlatnickou dílnu si vyučená zlatnice otevřela v roce 1992 a dnes je již uznávanou šperkařskou designérkou. Spolu se svým týmem má na kontě více jak 20 originálních kolekcí. A svou prací i pomáhá. Příkladem je kolekce s názvem „Naši motýli“, která vznikla ve spolupráci s nadací Česká krajina, která se snaží navrátit do naší přírody její původní obyvatele z řad zvířat. Část výtěžku z prodeje kolekce tak slouží k záchraně ohrožených druhů. Motýli totiž patří k nejkrásnějším, ale také k nejohroženějším obyvatelům české přírody. „Díky financím z prodeje šperků se podařilo zaplatit zřízení vodního koryta na vodu pro divokou zvěř. Výsledkem toho byl i návrat motýlů do této lokality,“ vysvětluje Jitka Kudláčková.

Za diskuzním stolem zasedly také dvě zámecké paní. A obě se shodly na tom, že fakt, že jsou dnes majitelkami zámků, je do velké mír dílem náhody. Kateřina Šrámková, majitelka středočeského zámku Loučeň, podle svých slov nikdy netíhla k historii. Tomu odpovídá i studijní obor, který se rozhodla po střední škole studovat – vybrala si Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou. Po prvním roce studia pak přestoupila na Vysoko školu ekonomickou, obr Matematické inženýrství. Po sametové revoluci se pak živila jako daňová poradkyně. „O zámku Loučeň jsem se poprvé dozvěděla díky tomu, že jsme do této obce jeli s tehdejším manželem za našimi známými na grilování. Během něj padla informace, že loučeňský zámek je na prodej, čemuž jsem nevěnovala pozornost. Když jsem však stála na jeho nádvoří, řekla jsem si, že to stojí za úvahu. Po prostudování více informací, jsem věděla, že to je něco, do čeho se chci pustit. V roce 2000 se nám povedlo vyhrát veřejnou soutěž a bylo hotovo,“ vzpomíná majitelka zámku Loučeň, který dnes svou návštěvností šlape na paty Karlštejnu.

Impulsem pro Petru Psotkovou, která původně vystudovala marketing a reklamu, ke koupi zámku v Napajedlech byl její návrat do rodné obce po narození první dcery. Při procházkách s kočárkem často zamířila do zámeckého parku, kde na lavičce přemýšlela, se se zámkem bude. „Věděla jsem, že je na prodej. A tak jsme se s mojí maminkou rozhodly, že ho koupíme. Zjistily jsme, že patří Andreji Babišovi, tak jsme se rozhodly oslovit s nabídkou přímo jeho. Podařilo se nám ho kontaktovat, a dokonce jsme se dohodly i na ceně,“ vzpomíná Petra Psotková s tím, že v tom momentě nastalo hledání financí. Nakonec se jí s maminkou podařilo o podnikatelském záměru přesvědčit bankéře, který jim poskytl půjčku. Díky tomu tak mohl v Napajedlech vzniknout rodinný zámecký hotel, do kterého se jezdí nejen za relaxem, ale i za výbornou kuchyní.

Během doprovodného programu 32. klubového setkání OCP proběhla degustace křišťálové vody Aqua Angels, k dispozici byl i bar Cointreau s míchanými nápoji Cointreau Fizz koktejl. V rámci setkání bylo možné zakoupit si také knihu Kateřiny Karáskové „Kde ženy vládnou“, nebo si prohlédnout ukázky zlatých šperků z dílny JK KUDLACKOVA JEWELS. Informační stánek zde měly ČSOB a společnost CEMI. Značka Dermacol prezentovala jak kosmetické poradenství, tak i své produkty, značka Ketodiet pak výživové poradenství. Pozornost všech upoutal vůz Volvo T6 XC 60 R Design. Značka BEWIT v prostorách Siddharta Café představila difuzér a zařízení BEWIT frekvenci scanner a několik nejoblíbenějších esenciálních olejů.